Přeprava psa v autě: jak ho vozit bezpečně

Proč musí být pes v autě zajištěný

Pes volně pobíhající po kabině je problém už při běžné jízdě — může řidiči vlézt pod nohy, rozptylovat ho nebo zablokovat řadicí páku. Při nehodě je to ale mnohem vážnější. Nezajištěný pes je vymrštěn stejnou rychlostí, jakou jelo auto, a síla nárazu násobí jeho hmotnost mnohonásobně. Středně velký pes se tak při nárazu ve městské rychlosti mění v projektil o síle, kterou nikdo z posádky neudrží v náručí.

Zajištění psa je proto otázka bezpečnosti celé posádky, nejen zvířete. Z pohledu předpisů se zvíře v autě posuzuje podobně jako náklad: nesmí ohrožovat bezpečnost provozu, omezovat řidiče ve výhledu ani v ovládání vozidla. Za nezajištěné zvíře proto hrozí pokuta a v případě nehody i komplikace s pojišťovnou. Konkrétní výši sankcí si případně ověřte v aktuálních předpisech.

Jaké jsou možnosti zajištění psa

Způsob zajištění volte podle velikosti psa, typu auta a toho, jak dlouhé cesty jezdíte. Přehled nejběžnějších variant:

Přepravka v kufru

Za nejbezpečnější řešení se obecně považuje pevná přepravka umístěná v kufru. Ideálně stojí napříč nebo je opřená o opěradla zadních sedadel, aby se při nárazu neposunula. Musí být tak velká, aby se pes mohl postavit, otočit a lehnout, ale ne zbytečně velká — v příliš prostorné přepravce se pes při nárazu více pohybuje. Kvalitní přepravky mívají výsledky nárazových testů, podle kterých se dá orientovat.

Při výběru přepravky zkontrolujte:

• Rozměry kufru — změřte výšku otvoru pátých dveří i vnitřní prostor, ať přepravka projde a zároveň se nebude volně posouvat.
• Materiál a konstrukci — pevné plastové nebo hliníkové přepravky chrání lépe než látkové skládací boxy.
• Větrání — dostatek otvorů, aby psovi nebylo v létě horko.
• Uchycení — možnost připevnit přepravku k okům v podlaze kufru popruhy.

Pes by si na přepravku měl zvyknout ještě doma. Když ji bere jako své bezpečné místo, bude v ní i v autě klidnější.

Bezpečnostní postroj

Postroj připevněný k bezpečnostnímu pásu nebo úchytům ISOFIX je rozumná volba pro menší psy na zadním sedadle. Důležité je, aby šlo o postroj určený do auta se zesílenými popruhy, ne o běžný postroj na procházky. Nikdy psa nepřipínejte za obojek — při prudkém brzdění by mu to mohlo vážně poranit krk. Vodítko mezi postrojem a úchytem má být krátké, aby pes nedosáhl na přední sedadla.

Co rozhodně nedělat

• Nenechávejte psa na klíně spolujezdce ani řidiče.
• Nevozte psa na předním sedadle, zvlášť u auta s aktivním airbagem spolujezdce.
• Nenechávejte psa vystrkovat hlavu z okna — hrozí poranění očí prachem a hmyzem i vypadnutí.
• Nevozte psa v kufru sedanu, který není propojen s kabinou — chybí větrání.

Jak psa na jízdu autem navykat

Mnoho psů jízdu autem nesnáší — kňučí, slintají, zvrací nebo jsou neklidní. Často je to kombinace nevolnosti a stresu z neznámé situace. Postupné navykání pomůže:

1. Začněte v klidu v zaparkovaném autě. Nechte psa auto očichat, dejte mu pamlsek v přepravce nebo na jeho místě.
2. Nastartujte motor, chvíli posedte a zase vypněte. Pes si zvykne na zvuk a vibrace.
3. Krátké jízdy s příjemným cílem — na louku, do lesa na procházku, ne jen k veterináři.
4. Prodlužujte postupně délku jízdy a sledujte, jak pes reaguje.
5. Jezděte plynule — prudké brzdění a zatáčky zvyšují nevolnost.

Pokud pes trpí nevolností i přes navykání, poraďte se s veterinářem. Existují přípravky proti nevolnosti i pro psy, ale nepodávejte psovi léky určené lidem.

Dlouhá cesta se psem: přestávky, pití a horko

Na delší cestě plánujte přestávky zhruba každé dvě až tři hodiny, u štěňat a starších psů častěji. Pes se potřebuje vyvenčit, protáhnout a napít. Na odpočívadlech ho vždy vyvádějte na vodítku — hluk dálnice a neznámé prostředí mohou vyděsit i klidného psa.

• Nekrmte psa těsně před cestou, ideálně několik hodin předem. Plný žaludek zvyšuje riziko zvracení.
• Vodu mějte vždy po ruce — cestovní miska a láhev patří do kabiny.
• Chraňte psa před sluncem stínítky na oknech a klimatizací, ale nesměřujte proud studeného vzduchu přímo na něj.
• Nikdy nenechávejte psa v zaparkovaném autě v teple. Teplota v kabině na slunci stoupá velmi rychle, i při pootevřených oknech. Přehřátí může být pro psa smrtelné během krátké doby.

Pokud cestujete zároveň s dětmi, naplánujte přestávky tak, aby vyhovovaly všem. Tipy najdete v článku Cestování s dětmi v autě. A nezapomeňte ani na sebe — pravidelné přestávky pomáhají i řidiči, jak popisuje článek Únava za volantem.

Se psem autem do zahraničí

Při cestě se psem v rámci Evropské unie potřebujete zpravidla:

• Mikročip — pes musí být označen čipem, a to dříve, než byl očkován proti vzteklině.
• Pas zvířete v zájmovém chovu — vystavuje ho veterinář.
• Platné očkování proti vzteklině — první očkování musí být provedeno s dostatečným předstihem před cestou.
• Odčervení — některé země vyžadují doložené ošetření proti tasemnici v určité době před vstupem.

Mimo EU a v některých zemích platí přísnější nebo odlišné podmínky. Aktuální požadavky si vždy ověřte na webu Státní veterinární správy nebo na zastupitelském úřadu cílové země. Zjistěte si také, zda cílová země nemá omezení pro určitá plemena. Obecné rozdíly v silničních pravidlech mezi zeměmi shrnuje článek Jízda v zahraničí: pravidla.

Na delší cestě se psem myslete i na ubytování. Ne každý hotel nebo apartmán psy přijímá a některé účtují příplatek. Rezervujte proto předem a výslovně uveďte, že cestujete se psem, včetně jeho velikosti. Při plánování etap počítejte s častějšími přestávkami a s tím, že na zastávkách po cestě bude potřeba najít místo na procházku mimo parkoviště. Jak rozvrhnout delší trasu do rozumných denních úseků, popisuje článek Roadtrip po Evropě: plánování.

Co mít v autě, když vozíte psa

• přepravku nebo postroj odpovídající velikosti psa,
• vodítko, misku a vodu,
• sáčky na exkrementy a ručník na vytření mokrého psa,
• deku nebo potah, který chrání sedadla i kufr,
• očkovací průkaz nebo pas a kontakt na veterináře,
• základní lékárničku pro psa — obvaz, dezinfekci, pinzetu na klíšťata.

Nejčastější chyby při přepravě psa

• Pes volně na zadním sedadle „protože je hodný“.
• Postroj připnutý za obojek nebo příliš dlouhé vodítko.
• Příliš velká nebo neukotvená přepravka, která při brzdění cestuje po kufru.
• Pes v autě „jen na pět minut“ při nákupu v létě.
• Krmení těsně před cestou a pak překvapení na zadním sedadle.

Správně zajištěný pes je v autě klidnější, řidič se může soustředit na jízdu a v případě nehody mají všichni v kabině — včetně psa — mnohem větší šanci vyváznout bez zranění.