Aquaplaning a jízda v dešti: jak ho poznat a jak reagovat

Pneumatika na mokré silnici neustále odvádí vodu. Drážky dezénu fungují jako kanálky, kterými se voda vytlačuje do stran a dozadu, aby běhoun zůstal v kontaktu s asfaltem. Pokud je vody příliš mnoho, auto jede příliš rychle nebo je dezén mělký, pneumatika to nestihne. Před kolem se vytvoří klín vody, kolo se po něm „vyšplhá“ a ztratí kontakt s vozovkou. Tomu se říká aquaplaning (česky také hydroplaning nebo „plavání“).

Kdy aquaplaning hrozí nejvíc?

Aquaplaning není jen záležitost přívalových lijáků. Stačí souvislá vrstva vody, která se drží ve vyjetých kolejích, v prohlubních nebo na místech se špatným odvodněním. Riziko ovlivňuje několik faktorů zároveň:

Zákonné minimum hloubky dezénu letních pneumatik osobních aut je 1,6 mm. Odborníci i testy pneumatik ale opakovaně ukazují, že schopnost odvádět vodu klesá výrazně už dřív, a mnozí proto doporučují měnit letní pneumatiky zhruba kolem 3 mm. Jak dezén správně měřit, vysvětlujeme v článku o hloubce dezénu.

Jak aquaplaning poznáte?

Aquaplaning přichází obvykle náhle, ale má typické příznaky. Čím dřív je rozpoznáte, tím klidněji zareagujete:

• Volant náhle zlehkne, jako by přední kola ztratila odpor.
• Otáčky motoru vyskočí, protože se hnací kola začnou protáčet na vodě.
• Auto nereaguje na volant nebo jede „svou“ cestou.
• Utichne hluk pneumatik a slyšíte spíše šumění vody.
• Kontrolka ESP nebo ASR bliká – systém zaznamenal prokluz.

Aquaplaning může zasáhnout jen jedno kolo, typicky při vjetí do kaluže jednou stranou auta. Auto pak cukne do strany, na které je voda, protože tam kolo náhle zpomalí.

Co dělat, když auto začne plavat

Nejtěžší je potlačit instinkt – prudce zabrzdit nebo trhnout volantem. Obojí je špatně, protože ve chvíli, kdy kola znovu získají přilnavost, se auto vydá směrem, kam jsou natočená, a prudce zabrzděná kola mohou auto rozhodit do smyku. Postup:

1. Pusťte plyn. Plynule, ne prudce. Auto začne zpomalovat a kola se dostanou zpět na povrch.
2. Držte volant rovně, případně ve směru, kam chcete jet. Neotáčejte jím.
3. Nebrzděte prudce. Pokud musíte brzdit, jemně – u auta s ABS můžete brzdit silněji, systém zabrání zablokování kol.
4. U manuálu nechte spojku sešlápnutou jen krátce, pokud se kola protáčejí; zbytečné vyšlapávání spojky prodlužuje dobu bez kontroly nad autem.
5. Když kola chytí, jemně srovnejte směr. Buďte připravení na lehké cuknutí.

Pokud se po aquaplaningu auto dostane do smyku, postupujte podle zásad popsaných v článku jak vyrovnat smyk.

Jak jezdit v dešti bezpečně

Déšť neznamená jen aquaplaning. Mění se i viditelnost, brzdná dráha a chování ostatních řidičů. Pár pravidel, která se vyplatí dodržovat:

• Zpomalte. Na mokru se brzdná dráha prodlužuje a přilnavost je nižší, zejména v prvních minutách deště, kdy se na silnici smíchá voda s prachem a olejem.
• Zvětšete odstup nejméně na dvojnásobek oproti suchu. Více v článku o bezpečné vzdálenosti a brzdné dráze.
• Vypněte tempomat. Při aquaplaningu by se snažil udržet rychlost a mohl by přidat plyn ve chvíli, kdy potřebujete ubrat.
• Jeďte ve stopách vozidel před vámi, kde je méně vody – ale jen pokud je to bezpečné a držíte odstup.
• Rozsviťte. Tlumená světla v dešti zlepší nejen váš výhled, ale hlavně to, jak vás vidí ostatní. Denní svícení vzadu často nesvítí.
• Pozor na kamiony. Při předjíždění vytvářejí vodní mlhu, ve které na chvíli nevidíte vůbec.

Jaké pneumatiky jsou na déšť nejlepší?

Odolnost proti aquaplaningu je jedna z vlastností, kterou nezávislé testy pneumatik pravidelně měří, a rozdíly mezi modely bývají velké. Při výběru nových pneumatik se proto vyplatí podívat se nejen na cenu a hlučnost, ale právě na výsledky na mokru. Evropský štítek pneumatik obsahuje třídu přilnavosti na mokru (od A po E), která udává, jak pneumatika brzdí na mokré vozovce. Odolnost proti aquaplaningu na štítku uvedená není, tu najdete v testech autoklubů a motoristických časopisů.

• Stáří pneumatik: i pneumatika s dostatečným dezénem po letech tvrdne a na mokru drží hůř. Datum výroby najdete v kódu DOT na boku pneumatiky.
• Stejné pneumatiky na nápravě: rozdílné modely nebo různě opotřebené pneumatiky na jedné nápravě mohou způsobit, že aquaplaning zasáhne jedno kolo dřív než druhé a auto cukne do strany.
• Lepší pneumatiky vzadu: pokud měníte jen dvě pneumatiky, výrobci obvykle doporučují dát ty s hlubším dezénem na zadní nápravu, aby záď při aquaplaningu neujela.
• Tlak: kontrolujte ho aspoň jednou měsíčně a před delší cestou. Hodnoty najdete na štítku ve dveřích nebo ve víčku nádrže, podrobněji v článku o tlaku v pneumatikách.

Nejčastější chyby řidičů v dešti

Většina nehod v dešti nemá na svědomí samotná voda, ale chování řidiče, který jede, jako by bylo sucho. Mezi typické chyby patří:

• stejná rychlost na dálnici jako za sucha, zvlášť v levém pruhu, kde se drží víc vody,
• jízda „na nárazníku“ za autem před sebou ve vodní mlze,
• prudké brzdění ve chvíli, kdy auto vjede do kaluže,
• jízda bez světel v šeru a za deště, kdy auto splývá s okolím,
• zapnutý tempomat a nepozornost při monotónní jízdě.

Stěrače, sklo a zamlžená okna

Při silném dešti rozhoduje o bezpečnosti schopnost vůbec něco vidět. Opotřebované stěrače nechávají šmouhy a pruhy, v noci ve světle protijedoucích aut pak sklo „vybuchne“ odlesky. Stěrače vyměňte, jakmile začnou drhnout, skákat nebo nechávat pruhy – obvykle jednou za rok. Pomůže také ošetření skla hydrofobním přípravkem, ze kterého voda lépe stéká.

Zamlžená okna nejrychleji odstraní klimatizace, která vysušuje vzduch. Nasměrujte proud vzduchu na čelní sklo a vypněte recirkulaci. Mnoho řidičů klimatizaci v dešti a v chladnu zbytečně vypíná, a pak jezdí s mlhou na skle. Do ostřikovačů používejte kvalitní kapalinu, která pomáhá rozpouštět mastnotu, a v zimě kapalinu nemrznoucí.

Zaplavená silnice: projet, nebo neprojet?

Při přívalových deštích se mohou zaplavit podjezdy a nízko položené úseky silnic. Hloubku vody je z auta velmi těžké odhadnout a pod hladinou může být vymletá díra nebo naplavené předměty. Pokud nevidíte obrubník nebo vodorovné značení, raději se otočte a zvolte jinou cestu.

• Voda nasátá do sání motoru může motor vážně poškodit – tzv. vodní ráz.
• Proud tekoucí vody dokáže posunout i velké auto.
• Po průjezdu vodou mohou brzdy chvíli brzdit slabě. Několikrát jemně přibrzděte, abyste je vysušili.

Pokud přece jen projíždíte krátký úsek s mělkou vodou, jeďte pomalu, rovnoměrně a na nízký rychlostní stupeň, aby se před autem netvořila velká vlna.

Pokud při průjezdu vodou motor zhasne, nestartujte ho znovu. Při nasáté vodě ve válcích může opakovaný start motor vážně poškodit. Zapněte výstražná světla, opusťte auto, pokud je to bezpečné, a zavolejte asistenční službu. Po každém průjezdu hlubší vodou je rozumné nechat v servisu zkontrolovat vzduchový filtr, olej a elektroinstalaci, protože škody se někdy projeví až s odstupem několika dní.