Tlak v pneumatikách: kde ho najít, jak ho měřit a jak často

Pneumatika ztrácí vzduch pomalu a nenápadně — i zcela v pořádku zhruba o desetiny baru za několik měsíců, k tomu se přidávají výkyvy teplot. Rozdíl pár desetin baru ze sedadla řidiče nepoznáte, ale auto ho pozná: delší brzdná dráha, horší ovladatelnost, vyšší spotřeba a rychlejší opotřebení. Kontrola tlaku přitom zabere pět minut.

Kde najít předepsaný tlak pro vaše auto?

Výrobce uvádí hodnoty tlaku obvykle na několika místech:

• Štítek na sloupku dveří řidiče — nejčastější umístění. Viditelný je po otevření dveří na středovém sloupku nebo na hraně dveří.
• Vnitřní strana víčka palivové nádrže — typické pro řadu evropských značek.
• Návod k obsluze — obsahuje kompletní tabulku pro všechny povolené rozměry pneumatik.
• Informační systém auta — u novějších vozů lze hodnoty zobrazit v menu nastavení pneumatik.

Hodnota vyražená na boku pneumatiky (například „max. 350 kPa“) není doporučený tlak. Je to maximální tlak, který pneumatika snese, a hustit na něj je chyba.

Štítek obvykle uvádí více hodnot: pro přední a zadní nápravu, pro částečné a plné zatížení, někdy i pro různé rozměry pneumatik nebo pro úspornou jízdu („ECO“). Vyberte řádek odpovídající vašemu rozměru a tomu, jak je auto naložené.

Jak tlak správně změřit

1. Měřte za studena. Při jízdě se pneumatika zahřeje a tlak vzroste. Hodnoty výrobce platí pro studenou pneumatiku, tedy po stání několik hodin nebo po ujetí jen krátké vzdálenosti pomalou jízdou.
2. Použijte spolehlivý manometr. Kompresory na čerpacích stanicích bývají různě přesné. Vlastní digitální nebo kvalitní ručkový manometr stojí stovky korun a vyplatí se.
3. Odšroubujte čepičku ventilku a manometr přitlačte rovně a pevně, aby neunikal vzduch.
4. Porovnejte s předepsanou hodnotou a případně dohustěte nebo upusťte. Znovu změřte.
5. Vraťte čepičky — chrání ventilek před nečistotami a vlhkostí.
6. Nezapomeňte na rezervu, pokud ji auto má. Plnohodnotná rezerva se obvykle huští na nejvyšší hodnotu ze štítku, dojezdové kolo má často vlastní, vyšší hodnotu.

Pokud musíte hustit za tepla, například na čerpací stanici po jízdě po dálnici, nastavte tlak zhruba o 0,2–0,3 baru vyšší, než je předepsaný, a po vychladnutí ho znovu zkontrolujte. Za tepla nikdy vzduch neupouštějte na „studenou“ hodnotu — po vychladnutí by byla pneumatika podhuštěná.

Jak často tlak kontrolovat?

Obecné doporučení výrobců pneumatik je zhruba jednou měsíčně. K tomu vždy:

• před dlouhou cestou, zejména s plně naloženým autem, střešním boxem nebo přívěsem,
• po přezutí pneumatik,
• při výrazné změně teplot na podzim a na jaře,
• když auto „táhne“ do strany nebo se změní jeho chování.

Teplota hraje větší roli, než se zdá. Pokles venkovní teploty o deset stupňů znamená pokles tlaku zhruba o jednu desetinu baru. Pneumatika nahuštěná v září správně tak může být v lednu znatelně podhuštěná, i když nikde neuniká vzduch. Proto je kontrola po přezutí na zimní obutí důležitá — více k sezónním pneumatikám v článku zimní pneumatiky: kdy přezout a co říká zákon.

Co způsobí špatný tlak

Nejnebezpečnější je výrazné podhuštění při rychlé jízdě po dálnici. Bok pneumatiky se neustále ohýbá, přehřívá a v krajním případě může dojít k jejímu destrukčnímu poškození. Mírné podhuštění se zase projevuje spotřebou — úspora paliva díky správnému tlaku je sice v jednotkách procent, ale je zadarmo. Více tipů najdete v článku ekonomická jízda a úspora paliva.

Jak funguje TPMS a proč se na něj nespoléhat

Nová osobní auta v EU mají povinně systém sledování tlaku v pneumatikách (TPMS). Existují dva typy:

• Přímý systém — v každém kole je čidlo, které měří skutečný tlak a teplotu. Na displeji často vidíte hodnoty pro jednotlivá kola.
• Nepřímý systém — využívá snímače ABS a vyhodnocuje rozdíly v otáčkách kol. Podhuštěné kolo má menší obvod a točí se rychleji.

Oba systémy upozorní na výrazný pokles, ale nejsou náhradou za pravidelnou kontrolu. Nepřímý systém neodhalí, když tlak klesá rovnoměrně na všech kolech, a varování obvykle přichází až při poklesu o desítky procent. Po úpravě tlaku nebo přezutí je u nepřímého systému nutné provést reset (kalibraci) podle návodu — jinak si systém „zapamatuje“ špatnou výchozí hodnotu. Význam kontrolek na palubní desce vysvětlujeme v článku kontrolky na palubní desce.

Jak upravit tlak pro naložené auto, přívěs a dálnici

Hodnoty pro „částečné zatížení“ na štítku počítají zhruba s řidičem, spolujezdcem a malým množstvím zavazadel. Jakmile jedete na dovolenou s plnou posádkou, plným kufrem nebo střešním boxem, přepněte na hodnoty pro plné zatížení. Rozdíl bývá hlavně na zadní nápravě a může činit několik desetin baru.

• Plně naložené auto — použijte vyšší hodnoty ze štítku. Podhuštěná pneumatika pod velkou zátěží se přehřívá nejrychleji.
• Tažení přívěsu nebo karavanu — zadní pneumatiky nesou i svislé zatížení tažného zařízení. Některé návody uvádějí pro jízdu s přívěsem zvláštní hodnoty; pokud ne, použijte hodnotu pro plné zatížení. Nezapomeňte zkontrolovat i pneumatiky přívěsu — ty bývají nejvíc zanedbané. Více v článku jízda s přívěsem.
• Dlouhá jízda po dálnici — někteří výrobci uvádějí vyšší tlak pro trvalé jízdy vysokou rychlostí. Pokud tuto hodnotu štítek obsahuje, před dlouhou dálniční cestou se jí držte.
• Úsporný režim ECO — mírně vyšší tlak snižuje valivý odpor, ale může zhoršit komfort a přilnavost na mokru. Používejte ho jen v mezích, které udává výrobce.

Po návratu z dovolené nezapomeňte tlak vrátit na běžné hodnoty. Trvale přehuštěné pneumatiky u prázdného auta se opotřebovávají uprostřed a auto hůř brzdí na mokru.

Nejčastější chyby při hustění

1. Hustění podle boku pneumatiky místo podle štítku auta.
2. Měření hned po jízdě a upuštění vzduchu na studenou hodnotu.
3. Stejný tlak na obou nápravách, když výrobce předepisuje rozdílný.
4. Ignorování naložení — při dovolené s plným kufrem a čtyřmi lidmi je potřeba vyšší tlak, zejména vzadu.
5. Zapomenutá rezerva, která je po letech v kufru prakticky prázdná a v nouzi k ničemu.
6. Dusík jako důvod nekontrolovat — plnění dusíkem může únik zpomalit, ale kontrolu nenahrazuje.

Když tlak opakovaně klesá

Pokud musíte jedno kolo dohušťovat každých pár týdnů, něco není v pořádku. Nejčastější příčiny jsou hřebík nebo šroub v běhounu, netěsný ventilek, zkorodovaný nebo poškozený okraj disku a netěsnost mezi patkou pneumatiky a diskem. Pneuservis kolo ponoří do vody nebo potře pěnou a místo úniku rychle najde. Menší průpich v běhounu lze obvykle odborně opravit, poškození boku pneumatiky ale opravit nelze a pneumatika se musí vyměnit.

Jezdit s kolem, které pomalu ztrácí vzduch, a jen ho pravidelně dohušťovat, je špatný nápad. Pneumatika mezi dohuštěním jezdí podhuštěná, přehřívá se a vnitřní struktura se může poškodit, aniž by to bylo zvenku vidět. Navíc se únik může náhle zrychlit — typicky na dálnici. Pokud vám kolo uchází, nechte ho opravit co nejdřív.

Po defektu se sadou na opravu (lepidlo a kompresor, která dnes v mnoha autech nahrazuje rezervu) jeďte jen omezenou rychlostí k nejbližšímu pneuservisu a upozorněte ho, že je v pneumatice těsnicí hmota. Ne každý průpich jde po jejím použití opravit a čidlo TPMS může být potřeba vyčistit nebo vyměnit.