Začínající řidič: 15 věcí, které vás autoškola nenaučí

Proč jsou první měsíce za volantem nejrizikovější?

Statistiky nehodovosti dlouhodobě ukazují, že mladí a nezkušení řidiči patří k nejohroženějším skupinám. Není to tím, že by neznali pravidla — ta mají po zkoušce v čerstvé paměti. Chybí jim zkušenost: odhad rychlosti a vzdálenosti, čtení situací dopředu a automatické zvládání auta, které uvolní pozornost pro provoz. Tohle se v autoškole za pár desítek hodin jízd naučit nedá.

Česká pravidla navíc počítají s tím, že nový řidič je v prvních letech rizikovější — novela silničních předpisů zavedla pro čerstvé držitele řidičského oprávnění zkušební dobu s přísnějšími důsledky při závažných přestupcích. Aktuální podmínky si ověřte na webu ministerstva dopravy nebo BESIPu. Následujících patnáct tipů vám pomůže projít začátky bez zbytečných škod.

Poznejte své auto dřív, než vyrazíte

1. Kde je co a jak se to ovládá

Autoškolní auto znáte nazpaměť, ale to vaše může fungovat jinak. Před první delší jízdou si v klidu na parkovišti vyzkoušejte ovládání světel, dálkových světel, mlhovek, stěračů, ostřikovačů, výstražných světel a vyhřívání zadního okna. V dešti nebo v noci na silnici už na hledání tlačítek není čas.

2. Rozměry auta

Kde končí příď a záď? Na prázdném parkovišti si postavte pár kuželů nebo prázdných PET lahví a zkuste k nim zajíždět přídí i zádí. Pak vystupte a podívejte se, kolik místa skutečně zbylo. Pomůže to při parkování i v úzkých uličkách. Návod na parkování najdete v článku jak parkovat podélně.

3. Tankování

Zjistěte, na které straně máte víčko nádrže (šipka u ukazatele paliva vám to prozradí) a jaké palivo auto bere. Záměna benzínu a nafty patří k nejčastějším a nejdražším chybám. Pokud se to stane, nestartujte motor a zavolejte asistenci.

4. Kontrolky

Naučte se rozlišit, které kontrolky znamenají „zastavte hned“ (červená olej, teplota, brzdy) a které „zajeďte do servisu“ (oranžová motor, tlak v pneumatikách). Přehled najdete v článku o kontrolkách na palubní desce.

Jak se dostat do provozu bez stresu

5. Nastavení sedadla a zrcátek

Správná poloha za volantem není detail. Nohy mají mít pedály sešlápnuté s mírně pokrčenými koleny, zápěstí natažené ruky by mělo dosáhnout na vršek volantu. Opěrku hlavy nastavte tak, aby její horní hrana byla zhruba v úrovni temene. Zrcátka nastavte tak, abyste v nich bok vlastního auta viděli jen okrajově — omezíte tím mrtvý úhel.

6. Začněte známými trasami

První týdny jezděte trasy, které znáte, v době mimo špičku. Obtížnost zvyšujte postupně: hustší provoz, neznámé město, večer, déšť. Každá jízda, po které vystoupíte s pocitem „tohle bylo v pohodě“, posouvá hranici o kousek dál. Naopak jedna špatná zkušenost v situaci, na kterou ještě nejste připraveni, dokáže sebevědomí na týdny srazit. Pokud můžete, zkuste první delší cestu absolvovat se zkušeným řidičem, který vás v případě potřeby vystřídá.

7. Navigaci nastavte před jízdou

Cíl zadejte ještě na parkovišti a telefon mějte v držáku. Hlasová navigace je lepší než koukání na displej. Pokud odbočku minete, nic se neděje — navigace najde jinou cestu. Prudké brzdění nebo přejíždění přes plné čáry kvůli zmeškané odbočce jsou zbytečné riziko.

Situace, na které autoškola nestačí

Některé podmínky se v autoškole zažít prostě nedají — záleží na počasí a ročním období. Připravte se na ně vědomě:

8. Dálnice

Na připojovacím pruhu zrychlete na rychlost provozu, podívejte se do zrcátka i přes rameno a zařaďte se plynule. Nezastavujte na konci připojovacího pruhu, pokud to není nezbytné. Základní zásady najdete v článku jízda na dálnici.

9. Odstup

Začínající řidiči mají tendenci jet příliš blízko za autem před sebou. Pravidlo dvou sekund je jednoduché: když auto před vámi mine patník, počítejte „jedna a dvě“. Pokud k patníku dorazíte dřív, jste příliš blízko. V dešti a v zimě odstup zdvojnásobte.

10. Mrtvý úhel

Pohled přes rameno před změnou pruhu je v autoškole povinný a v praxi se na něj rychle zapomíná. Nezapomínejte. Motorky a cyklisté se do mrtvého úhlu schovají snadno. Asistent hlídání mrtvého úhlu je užitečná pomůcka, ale nenahrazuje vlastní kontrolu — za deště nebo se zašpiněným senzorem nemusí spolehlivě fungovat.

Psychika za volantem

11. Nenechte se tlačit

Řidič, který se vám lepí na zadní nárazník, vás nesmí donutit jet rychleji, než zvládáte. Jeďte svým tempem v rámci předpisů, a pokud je to bezpečné, pusťte ho před sebe. Nejste povinni nikomu nic dokazovat.

12. Spolujezdci

Plné auto kamarádů, hlasitá hudba a vyzývání „šlápni na to“ je klasický recept na nehodu mladých řidičů. Řidič rozhoduje, kdo co v autě dělá. Když potřebujete klid, řekněte to. Platí to i opačně: rodič nebo partner, který ze sedadla spolujezdce neustále komentuje každý manévr, nervozitu jen zvyšuje. Domluvte se předem, že upozorní jen na skutečné nebezpečí a rozbor jízdy uděláte až v cíli.

13. Telefon a alkohol

Telefon patří do držáku nebo do tašky, ne do ruky. U alkoholu platí v Česku nulová tolerance — žádné „jedno pivo“. A pozor i na zbytkový alkohol ráno po oslavě.

Co dělat, když se něco pokazí

14. Nehoda nebo poškrábání

Zastavte, zapněte výstražná světla, oblékněte reflexní vestu a postavte výstražný trojúhelník. Pokud nikdo není zraněný a škoda je menší, lze nehodu vyřešit společným záznamem. Postup krok za krokem popisuje článek dopravní nehoda: co dělat. Nejdůležitější je nepanikařit a nic nepodepisovat pod tlakem.

15. Porucha na cestě

Při poruše sjeďte co nejdál od provozu, zapněte výstražná světla a vystupujte stranou od vozovky. Na dálnici se po vystoupení přesuňte za svodidla. Uložte si do telefonu číslo asistenční služby své pojišťovny (bývá na zelené kartě nebo v aplikaci). Naučte se, kde je v autě rezerva nebo lepicí sada, a vyzkoušejte si, jak se používá zvedák. Zjistěte, zda auto vůbec rezervu má — mnoho novějších vozů ji nemá.

Co mít v autě jako začínající řidič

Kromě povinné výbavy se vyplatí mít po ruce několik praktických věcí:

• nabíječku na telefon a držák do auta,
• škrabku na led a smetáček na sníh v zimním období,
• startovací kabely nebo powerbanku pro nastartování auta,
• vodu a něco malého k jídlu,
• případně dobrovolné označení začínajícího řidiče — v Česku není povinné, ale může ostatní přimět k větší ohleduplnosti,
• formulář záznamu o dopravní nehodě a propisku.

Na závěr jedna rada navíc: zvažte po prvním roce řízení kurz bezpečné jízdy. Na polygonu si pod dohledem instruktora vyzkoušíte smyk, brzdění na kluzkém povrchu a vyhýbací manévry, které se na běžné silnici trénovat nedají. Zkušenost se nedá koupit, ale dá se rozumně urychlit — a hlavně bezpečně.