Dopravních značek je kolem komunikací jako máku. Pokládáme je za prvky, které jsou nezbytné pro plynulý provoz, a dost často za nutné zlo. Někdy by opravdu nebylo na škodu, kdyby jich na daném úseku, bylo o něco méně…
Ale o významu konkrétních značek tento článek nebude. Mnohem zajímavějším tématem je samotná výroba dopravního značení. Možná jste doposud měli za to, že výrobci na materiálech šetří, ale opak je pravdou. Vyrobit značku tak, aby odpovídala legislativě a technickým normám, je kumšt!
A co že je to ta dopravní značka?
Většina lidí považuje za dopravní značení celou sestavu, tedy i objímku, sloupek a patku. Termín však označuje pouze činnou plochu, jejíž podobu schvaluje ministerstvo dopravy na základ posudků z akreditované zkušebny. Trvalé i přechodné dopravní značení se tiskne na fólie z retroreflexního materiálu.
Z jakého materiálu je konstrukce?
Původní rovný plech, na který se dopravní značení umísťovalo v minulosti, byl postupem času z důvodu bezpečnosti nahrazen plechem pozinkovaným. Moderní varianta je velmi odolná vůči působení vnějších vlivů a mimo to je oproti starším plechovým značkám bezpečnější i pro řidiče.
Výrobci dopravního značení si musí pohlídat i zdánlivě nepodstatné detaily. Příkladem budiž ukotvení činné plochy ke štítu – zatímco v některých zemích se stále používají klasické šrouby, v České republice byly nahrazeny nastřelovacími upínacími prvky. Oproti šroubům jsou lepší šetrnější k fólii a neznehodnocuje je rez.
V minulosti se experimentovalo s různými materiály. Fólie byla upevněna na plast, ale ten se příliš neosvědčil. Ideální odolnost naopak vykázal hliník, ovšem ten se stal pro svou vysokou výkupní cenu snadným terčem pro zloděje. Navíc nebyl tak šetrný v případě nárazu jako měkké konstrukce, které se při výrobě dopravního značení používají nyní.
Chcete se dozvědět více, případně vás zajímají ceny dopravního značení? Informace najdete na www.azznacky.cz.