Tunelový komplex Blanka byl v sobotu slavnostně otevřen. Po několika letech odkladů a několika miliardovému prodražení se ovšem nejednalo o záležitost s čistým štítem. Jaký tunel a je a co řidičům přinese, na to se nyní podíváme. Blanka, poměrně hezké jméno z latinského výrazu pro bílou barvu a nevinnost. V našich luzích a hájích se však bělost tohoto jména trošičku umazala a to tunelem postaveným v Praze, který nese stejné jméno. Jestli jste o něm nikdy neslyšeli, tak asi nemáte přístup k žádným médiím, nebo žijete na jiné planetě. Podle některých je totiž Blanka tunelem hned nadvakrát. Nejprve tím klasickým v zemi a pak tím u nás čím dál tím více klasičtějším, finančním.
Nechme však těchto jízlivých slov a pojďme se podívat, proč byl tento tunel zbudován. Jeho hlavním úkolem je výrazné odlehčení dopravy v Praze a napomoci tamnímu ovzduší. Tím největším pomocníkem bude komplex zejména pro ulici Milady Horákové směrem na Letnou i na Holešovičky. V obou případech se zde totiž vytvářejí i půlhodinové kolony.
Provoz v tunelu byl zahájen zhruba v půl třetí odpoledne a zpočátku panoval naprostý klid. Až později začalo aut přibývat, a tunel se stal pulsující tepnou, která žene řidiče do jejich domovů prací či za přáteli. I přesto, že na tunel padlo mnoho kritiky, je nutno ocenit dobře odvedenou práci stavař. Osvětlení je velice dobré a vše je označeno přesně tak jak má a ještě dobře viditelné.
Maximální rychlost je nyní nastavena na 50 km/h. Do budoucna se však počítá s navýšením maxima na 70 km/h. I při padesátikilometrové rychlosti se však dostanete z jednoho konce na druhý do čtvrt hodiny, což je oproti pražskému pozemnímu standardu velký rozdíl. Pokud jste z Prahy, určitě vám doporučujeme Blanku projet a pořádně se s ní seznámit. Některé označení a ukazatele totiž mohou být tak trochu matoucí.